In pace.

František Leubner

In pace.
Ten nápis vyryt hrobky do kamene, hořící lampa, s olivovou snětí, výš holubice vzneslým křídlem letí – kdo spí v té tiši, vzdechem nerušené? Čím nad hrobem zde kámen ten se klene, dí písmo v zlatých arabesek spleti. A srdce mé se musí steskem chvěti, když na hrob vzdálený se rozpomene. Rov navršený zvolna zapadává. V zvon vzpomínek stesk smutné hrany bije, – tam v pláči těžkém touha dlouho stává. Tam nápis nezlatí se. Do krvava mně v srdce hluboko jej bolest ryje. Tlí v zemi černé matky mé tam hlava. 40