Kaple mrtvých.

František Leubner

V postranní kapli mrtvých svíce hoří, květ věnců suchý v troucheň rozpadá se. Z ní na symboly v tajemné jich kráse prach sedá již, síť pavučin se tvoří. Před Kristem vzkříšeným se žena koří. Již v aureolách zlato černat zdá se, chvost páva zbledlý v stínech rozstírá se, zub kotvy se jen v pavučiny noří. Já za naděje mrtvé pálím svíce, snů květných na hrob v smutku věnce kladu – a světla hasnou, věnce trouchnivějí. Jsou mrtvy, mrtvy, zvolna práchnivíce. Snů, tužeb nepronikám za záhadu – z těch mrtvých nové v svěží květ se skvějí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

490. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 10. Hrob panny. (František Sušil)
  2. HVĚZDIČKY. (Rudolf Pokorný)
  3. Ve svatyni stála archa zlatá, (František Sušil)
  4. Advent. (Vilém Ambrož)
  5. 2. Kvítí. (František Sušil)
  6. 31. Ze svízelů druhdy u pohanů (František Sušil)
  7. 22. Vrah. (František Sušil)
  8. Sv. Vojtěch. (František Sušil)
  9. 46. Mráz. (František Sušil)
  10. NORSKÁ LEGENDA. (Jaroslav Haasz)