Kaple mrtvých.

František Leubner

Kaple mrtvých.
V postranní kapli mrtvých svíce hoří, květ věnců suchý v troucheň rozpadá se. Z ní na symboly v tajemné jich kráse prach sedá již, síť pavučin se tvoří. Před Kristem vzkříšeným se žena koří. Již v aureolách zlato černat zdá se, chvost páva zbledlý v stínech rozstírá se, zub kotvy se jen v pavučiny noří. Já za naděje mrtvé pálím svíce, snů květných na hrob v smutku věnce kladu – a světla hasnou, věnce trouchnivějí. Jsou mrtvy, mrtvy, zvolna práchnivíce. Snů, tužeb nepronikám za záhadu – z těch mrtvých nové v svěží květ se skvějí. 54