Kristus před křížem.

František Leubner

Kristus před křížem.
Jde prašnou cestou v dumách mezi poli. Zem vůní dýchá zrajícího žita a obloha jak v jedno slunce slita, klid poledne, v něm nehnou se ni stvoly. Jde žehnaje a na své myslí boly. Však náhle stanul, noha v zem jak vryta. Kde v stráni divizna a douška zkvítá, kříž oviklaný křivo stojí holý. Jen hřeby trčí ve spuchřelém dřevu. Skráň sklonil, srdce soucitem se chvělo. Ne Golgoty, zde vzpomněl jiných zjevů. Jdou mimo bídní, šeptnou v pozdrav slova, dlaň drsná otře upocené čelo – jen za ně dal by křižovat se znova. 62

Kniha Na okrajích kancionálu života (1897)
Autor František Leubner