Kristus před křížem.

František Leubner

Jde prašnou cestou v dumách mezi poli. Zem vůní dýchá zrajícího žita a obloha jak v jedno slunce slita, klid poledne, v něm nehnou se ni stvoly. Jde žehnaje a na své myslí boly. Však náhle stanul, noha v zem jak vryta. Kde v stráni divizna a douška zkvítá, kříž oviklaný křivo stojí holý. Jen hřeby trčí ve spuchřelém dřevu. Skráň sklonil, srdce soucitem se chvělo. Ne Golgoty, zde vzpomněl jiných zjevů. Jdou mimo bídní, šeptnou v pozdrav slova, dlaň drsná otře upocené čelo – jen za ně dal by křižovat se znova.

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

47. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CHVÍLE ZRÁNÍ. (Karel Červinka)
  2. SEKÁČI. (Petr Křička)
  3. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  4. POHLED (Viktor Dyk)
  5. LETNÍ POLEDNE. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  6. Krůpěje. (František Serafínský Procházka)
  7. X. Zardělé vstalo slunce, (Karel Babánek)
  8. Idylka. (Antonín Klášterský)
  9. NERUDOVY RŮŽE! (Xaver Dvořák)
  10. CESTOU. (Antonín Klášterský)