Kresby starého kancionálu.

František Leubner

Květ zavilin, spleť iniciál šíře v jas výjev z bible duhou překlenula, kol kacíře se lázeň ohně vzdula, zde svatí v ráji, tam zlí hoří v síře. Not čtverce tmí se hřeby po papíře, dlaň kovotepce jak by dnes je skula. Zde písní chval se duše k nebi pnula, tam proti moru zpěv psán v pevné víře. Vy mistři staří, zrakem svojí doby jste v Zákoně čtli, zřeli do pravěku, a klidně v pergamen své kladli zdoby. My nové chceme v rozechvěném ptaní! Jen aspoň to nám zbudiž po vás k vděku: být upřímní a prostě nehledaní.

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

134. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ÚVODEM (Jiří Mahen)
  2. Tužba. (Eliška Krásnohorská)
  3. Písmák Holec. (Josef Uhlíř)
  4. VEDRO (Stanislav Kostka Neumann)
  5. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  6. Na svatýho Vavřenečka. (Antonín Klášterský)
  7. Boží muka. (Antonín Klášterský)
  8. Hymna. (Simeon Karel Macháček)
  9. Na Trhanově. (Herma Pilbauerová)
  10. Zkazky dědů duší letí (Josef Holý)