VEDRO

Stanislav Kostka Neumann

Hrdličky v starých platanech cukrují poledne a v křísí písni srší dech rozpáleného dne. Do staré bašty, jaté snem, snáší se hejno vran. Po slunci čtyři poklusem mrtvolu nesou z bran. Kdos vpředu s holí křičí v jas a v pustou ulici: „Ty, mimojdoucí, uhni včas choleře smrtící.“ A vzadu s vápnem kluše kdos. Podobni mumraji jsou všickni bílí, každý bos, máry se houpají. Pak zmizí, žárem pohlcen, ten přízrak vápenný. Široce usmívá se den přes horké kameny.

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

189. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ÚVODEM (Jiří Mahen)
  2. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  3. Vrchní. (Adolf Heyduk)
  4. Na Trhanově. (Herma Pilbauerová)
  5. VIOLKA. (Josef Kalus)
  6. Zvíčera. (Antonín Klášterský)
  7. Památce Baarově. (Antonín Klášterský)
  8. Mor v Kolíně l. P. 1680*) (Karel Leger)
  9. Kresby starého kancionálu. (František Leubner)
  10. PODRUHOVA MSTA (Rudolf Illový)