XV. (Zlomený květ.)

František Leubner

Ty dítě, nevzpomněl jsem... tlíš v zemi sedm let, co v studánky tvých očí jsem hleděl naposled, a potom podzim přišel, – prý první podzim zdravý! – v něm nad tvým čerstvým růvkem dvě skláněly se hlavy. Sníh sešlehal je stáří... Mne život jinam ved'. Až po létech zas vidím tvůj obraz, něco tret, tvá panna do dnes nosí flÓr přes obličej tmavý, a střevíčky kdos řadou vždy k postýlce ti staví... Tvá matka ustaralá čte v tají Heyduka, čte všecko o své dceři, div srdce nepuká... a letní podvečery stín na město když kladou, jde na hřbitov... Tvé družky ji zdraví promenadou... Já divím se, mé dítě: květ v jaře zlomený v hruď věrnou nezapouští přec bolu kořeny...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

310. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. Usni, zamkni oči, drahé dítě mé, (Augustin Eugen Mužík)
  2. Duma o zapomenuté růži. (Adolf Heyduk)
  3. PODZIMNÍ MOTIV. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ZAVANUTÍ. (Viktor Dyk)
  5. S PADAJÍCÍMI KVĚTY. (Jan Červenka)
  6. Podzim. (Boleslav L. Černý)
  7. DVA PORTRÉTY (Xaver Dvořák)
  8. ADAGIO. (Josef Václav Sládek)
  9. V KVĚTNU 1901. (Antonín Klášterský)
  10. A NIKDO V KRAJINĚ NĚMÉ (Viktor Dyk)