NA JAŘE.

Irma Geisslová

NA JAŘE.
Dech jara lítá kol a sype květů déšť v můj vlas i na mé skráně, což platno: v skráních pal, a hebký vonný chlad se marně lije na ně. Proč srdce netěší, proč duši nebaví ty vděky neskonalé? ach, duše v mlhách sní, a touhou šílenou mé srdce rozervalé. Vždyť úsměv vylhaný se ztrácí neplodně akjak krůpěj v zprahlém poli; vždyť nemít ze svých snů než hrstku popelepopele, to přec jen příliš bolí. Jak slavně, horoucně bych jaro vítala v dum prchlých mraků starém! leč jeseň v srdci mém, a jaro květoucí mi ani není jarem. 94

Kniha Imortely (1879)
Autor Irma Geisslová