NÁRODU DNEŠKA
Přes hroby obětí, jež v zapomnění klesly,
jdem zvolna ku předu. Kde cíl se ukrývá?
Vidina v mlhách před námi se kreslí,
z majáku vstříc nám kyne zářivá.
Nám kyne vstříc, leč my ji nevidíme.
Jsme nízcí porobou a slepí sobectvím.
Za heslem heslo z řady naší hříme,
za skutkem skutek rozplývá se v dým.
A nepřítel již stojí před branami
a hraje v kostky o náš majetek.
Bouř hustá hrozí, visí nad hlavami;
kde reci jsou, jež zrodil středověk?
Ti mrtvi, mrtvi jsou. A my, jich děti?
My nejsme ti, již světem třásli kdys
a marně ze spoust hnátů kletba letí
a volá „Exoriare aliquis!“
Na vlajku Svobody, jež v bláto klesla,
falešný prorok píše zrádná hesla!
A mládeži, jež v boj šlašla, nadšení
vpaluje v čelo Kaina znamení!
Ten není veliký, jenž práva svatá
v prach šlape, jenž v ctnost svatou nevěří
a jenž na důtky odvěkého kata
odpovídá – prohnutou páteří!
Víc hrdosti a více energie,
míň hluchých frází a míň mrtvých slov,
krev změnit víc, jež v žilách líně hnije
a změklá srdce změnit v tvrdý kov.
36
Víc vášně do skrání, však méně ryku!
Čin hotový jen v glorii se skví!
Míň řečníků a více bojovníků.bojovníků,
dál budem od pout, blíže vítězství.
S vztýčenou pěstí spějme v nové žití,
s extasí, jež slov nemá zapotřebí,
a padnem-li přec v boji o své bytí,
pak padnem s čelem obráceným k nebi!
E: až; 2007
[37]