NÁRODU DNEŠKA

NÁRODU DNEŠKA
Přes hroby obětí, jež v zapomnění klesly, jdem zvolna ku předu. Kde cíl se ukrývá? Vidina v mlhách před námi se kreslí, z majáku vstříc nám kyne zářivá. Nám kyne vstříc, leč my ji nevidíme. Jsme nízcí porobou a slepí sobectvím. Za heslem heslo z řady naší hříme, za skutkem skutek rozplývá se v dým. A nepřítel již stojí před branami a hraje v kostky o náš majetek. Bouř hustá hrozí, visí nad hlavami; kde reci jsou, jež zrodil středověk? Ti mrtvi, mrtvi jsou. A my, jich děti? My nejsme ti, již světem třásli kdys a marně ze spoust hnátů kletba letí a volá „Exoriare aliquis!“ Na vlajku Svobody, jež v bláto klesla, falešný prorok píše zrádná hesla! A mládeži, jež v boj šlašla, nadšení vpaluje v čelo Kaina znamení! Ten není veliký, jenž práva svatá v prach šlape, jenž v ctnost svatou nevěří a jenž na důtky odvěkého kata odpovídá – prohnutou páteří! Víc hrdosti a více energie, míň hluchých frází a míň mrtvých slov, krev změnit víc, jež v žilách líně hnije a změklá srdce změnit v tvrdý kov. 36 Víc vášně do skrání, však méně ryku! Čin hotový jen v glorii se skví! Míň řečníků a více bojovníků.bojovníků, dál budem od pout, blíže vítězství. S vztýčenou pěstí spějme v nové žití, s extasí, jež slov nemá zapotřebí, a padnem-li přec v boji o své bytí, pak padnem s čelem obráceným k nebi! E: až; 2007 [37]