DÍVČÍ TOUHA

Josef Šimánek

DÍVČÍ TOUHA
Jak hvězdy, které halí mhy šedé, tajemné, jsou vzdáleny, můj králi, Tvé oči ode mne. A touha moje bílá, ta jako hudec jest, jenž do puklého rohu chce živé zvuky vnést!... Vy větrové, již v dáli přes moře letíte, mu zjevte moje žaly v krev srdce rozlité! 18 A na lože až v snění se skloní, zářící, mé žhavé políbení mu schvějte do lící!