ODJEZD

Josef Šimánek

ODJEZD
Západu purpurový jas se na hladině klidně třás, když člunek stříbrný si cestu prorážel středem vodních řas. Pak slunce kleslo za hory, tmou zalily se obzory, v křišťálového zámku věži skřípěly oken závory. A měsíce svit matný pad na smutné paní světlý šat, jež přišla větrům k oknu věže svou bílou touhu žalovat. Mha padla na tůň ospalá, loď v posled ve tmách zaplála, v křišťálového zámku věži princezna bledá plakala...