SVATOPLUKU ČECHOVI

Josef Šimánek

SVATOPLUKU ČECHOVI
KE DNI 21. ÚNORA 1906.
O, barde bardů! Skráň Tvá bělem zkvétá, jenž věnčí ji jak vavřín stříbrný, v tvář Tvoji písmo svoje ryjí léta, v ní krutých bouří zrcadlí se dny. Však slova Tvoje stále rudě planou a stéká po nich stále čerstvá krev, a volá vzhůru, za čest pošlapanou svolává na zlosyny Boží hněv. 34 Vln rozkacených vír se kolem vzdýmá, v nich svítí bodáky a čepele a zpěv Tvůj mohutný jak bouře hřímá: Čas velký přišel, vstaňte, mstitelé! Dnes jenom ohlas jeho v duše vniká a spravedlivou výtkou pálí v nich, leč výkřik drtícího bojovníka se k nepříteli posud nepozdvih’. Však přijde snad čas, kdy vzplá pomsta dravá, žár nadšení se vznítí ve oku a heslem stanou se Tvá slova žhavá, – ó, Mistře, Bohatýre, Proroku!