II.

Josef Šimánek

II. II.
Je pyramida v ticho ztajená. A v šikmé, černé chodbě klečící, svá zaklínání mísím s vichřicí a volám tě, ty drahý bez jména! Blíž chví se hudba sister vzdálená jak stříbrných slz proudy znějící, jež, jak by padaly mi do lící, – mých vlastních stesků hořká ozvěna! Temnota ve mně, kol mne temnota. Nad uhlím rudý kouř se mihotá jak žhavá krev, jak horká moje krev. Milenče mrtvý, – čekám!... Již se zjev! Pojď, – necítíš krev nevěsty své vřít, jak děsem hrobu se chce oplodnit?... [11]

Kniha Božstva a kulty (1910)
Autor Josef Šimánek