Když tichá kráčí noc...

Josef Šimánek

Když tichá kráčí noc...
Když tichá kráčí noc v kraj v tónech plačících a v krvi houstnoucí když slunce shasíná, – když démon cynický pozvolna v srdcích ztich, ji cítím, v duši mou jak zírá nevinná... Tak smutná, proudy slz jí kanou s černých řas, jak vůně fialky rtem proudí táhlý vzdech, na rámě bělostné jak tma pad černý vlas, – hruď nervosně se dme v bolestných záchvěvech... Ah, vždycky táž a táž!... Za mořem vstává den a matný polosvit se do pokoje vkrad, jak obraz kouzelné svítilny uhas sen, – jen povzdech její dál jak vůni cítím vát... [8]

Kniha Ve chvílích světlých i temných (1902)
Autor Josef Šimánek