PAMÁTCE ANTONÍNA MACKA

Maryša Šárecká

PAMÁTCE ANTONÍNA MACKA
1-1Vzpomínám přítele a učitele, 1-2jenž prošel hořem pozemských všech běd, 1-3– byl příliš velký pro náš nízký svět – 1-4a prožil muka duše osamělé. 2-1Šel jinou cestoucestou, než jde lidstvo celé, 2-2strom byl mu často míň než malý květ 2-3a víc než poznání všech lidských věd 2-4mu bylo jediné jen slovo vřelé. 3-1Tu pravdu velkou, kterou poznal sám, 3-2že zlato, moc a sláva jsou jen klam, 3-3ač na chvíli nás vzruší, 4-1mi v srdce vštípil tak, že nyní vím, 4-2že jediným je velkým vítězstvím 4-3získati lidskou duši. 47

Kniha Písně radosti (1938)
Autor Maryša Šárecká