Již nestrachuj se v snách Ó jaké stíny chová(J6f)
on v mladém čele svém(J3m)
zda jimi zahyne či setru mu je znova(J6f)
já jež tak slaba jsem(J3m)
I vlna osudu jež dolů tonout zdá se(J6f)
se chystá v nový skok(J3m)
a rázem peřejí se dmoucí v duze v jase(J6f)
jest proměnlivý tok(J3m)
Pod trny zárodek se růže tajně vkládá(J6f)
by bezpečněji zkvet(J3m)
a tys mi zkvétala už něžná milá mladá(J6f)
co mne zlý osten hnět(J3m)
Žel já si netroufal když mladý strach mne svíral(J6f)
ti říci mojí buď(J3m)
pak ovšem jiná slast již dokola jsem zíral(J6f)
mou unavila hruď(J3m)
Leč proto jsem se tak své vroucí lásce bránil(J6f)
že podzíral jsem svět(J3m)
zda vratký postačí by šťastný osud chránil(J6f)
jenž v tvých mi ňadrech kvet(J3m)
Neb nejkrutší to žal kdy v srdci víry není(J6f)
a přijde skepse zlá(J3m)
a rozum na nebe i na zem zuby cení(J6f)
a srdce jarem plá(J3m)
Kdy srdce naříká a krev se žárem valí(J6f)
a repce neví nač(J3m)
a rozum plavec jest jenž bloudí po úskalí(J6f)
a slyší tůně pláč(J3m)
Kdy vidí pohřbené tam dole svoje lodi(J6f)
a ví už co to zmar(J3m)
jak ztráta bolestnou že bázeň mu již plodí(J6f)
i každý příští zdar(J3m)
To cítí duše ty jimž vzrostla křídla luzná(J6f)
ne k ohýbání plec(J3m)
co v prach jich sraženo a málo kdo to uzná(J6f)
že křídly byly přec(J3m)
To cítí duše ty jež touhy svaté tuší(J6f)
svět neskojí je ten(J3m)
jim srdce pro blaho ne pro rozkoše buší(J6f)
a svět je rozkoš jen(J3m)
Teď v svrchovaný čas na srázech beznaděje(J6f)
květ vzácný zahléd jsem(J3m)
Ó já chci šťasten být ať děje se co děje(J6f)
chci paprsk v srdce sem(J3m)
Ty trny býlí to a všecko oklamání(J6f)
jsou k ohni velký troud(J3m)
a smrt kdo jednou zřel má zoufalejší přání(J6f)
se k žití přivinout(J3m)
Ó nestrachuj se víc po dlouhém trapném boji(J6f)
jsem srdce otevřel(J3m)
a před mým údivem tvá světlá duše stojí(J6f)
sám bůh mne smířit chtěl(J3m)