Růže severní.

Emanuel Miřiovský

V rybářské chatrči se růže rozvila(J6m) tak spanilá tak spanilá(J4m) že vůkol všechno kvítí studem povadlo(J6m) hledící v moře zrcadlo(J4m) Vyrostla v chudobě pod nízkou pod střechou(J6m) a byla otci potěchou(J4m) když mladou ženu v mořské vlny pochoval(J6m) a veselí své v lůno skal(J4m) Kde nad mrtvolou ženy vír se zatočil(J6m) tam rybák na dno doskočil(J4m) a s moře vlnami se pustil v závody(J6m) a perly vynes nad vody(J4m) Vrátil se smuten v hoři k svému dítěti(J6m) a tisk je k sobě v objetí(J4m) a do kolébky z moře dal mu perličky(J6m) za odkaz mrtvé matičky(J4m) A bohaté ty perly leskem planoucí(J6m) byly to hvězdy hasnoucí(J4m) před sluncem slunce žhavé oko děvčátka(J6m) v němž psána rájů památka(J4m) Tak kdysi zářil Eviných as očí pal(J6m) než člověk ráj si pochoval(J4m) tak divoce tak mile zároveň že těžko říc(J7m) čeho tu míň a čeho víc(J4m) V pohledu tom bohatství všecko složeno(J6m) jež možno dáti u věno(J4m) o věno to povedou vojny knížata(J6m) kdy nevěsta tak bohata(J4m) V kolébce ještě dodřímá svůj dětský sen(J6m) než dojde v čase rok a den(J4m) a k vonné růži rozvine se poupátko(J6m) už za krátko už za krátko(J4m) Ó poupě z růže ženy mé(J4m) kdo z mého keře utrhnul tě(J4f) Snad spálil mého srdce mráz(J4m) či jižní vítr zavanul tě(J4f) Či věřiť mám že drzý hosť(J4m) tě zavlek do vln oceanu(J4f) ó kams odešlo poupě mé(J4m) a v kterou toho světa stranu(J4f) Zde večernice tamto vůz(J4m) a v pravo mořská panna stojí(J4f) tam musíš býť o poupě mé(J4m) po boku vzrostlé ženy mojí(J4f) Vždyť tam i jest co stopil jsem(J4m) tu hlavu její drahocennou(J4f) a tam i hvězdy nejkrasší(J4m) se nad obzorem k vlnám klenou(J4f) Kdež asi jest a pláče snad(J4m) a žal svůj v hluché vlny metá(J4f) ó kde jsi kde jsi poupě mé(J4m) a v kterou stranu toho světa(J4f) Snad mořská vlna zalkla tě(J4m) snad ve zuřivém žralok hladu(J4f) ó já bych rval si v šílení(J4m) šedivou starou svoji bradu(J4f) A snad už husy divoké(J4m) nad poupětem mým poletují(J4f) snad divá zvěř už zanesla(J4m) mé poupě Eddu v skalní sluji(J4f) Ó Eddo má ó dítě mé(J4m) kam zabloudily tvoje nohy(J4f) Hle mraky táhnou přes vodu(J4m) zdaž rozhněval jsem svaté bohy(J4f) Přinesu v oběť plnou síť(J4m) vám bozi velcí při svítání(J4f) jen rozžeňte ten tmavý mrak(J4m) jenž nad vody se hrozně sklání(J4f) Přinesu v oběť síti dvě(J4m) vám bozi velcí před svítáním(J4f) jen rozžeňte ten tmavý mrak(J4m) jenž Eddě hrozí umíráním(J4f) Přinesu v oběť síti tři(J4m) vám bozi velcí po půlnoci(J4f) jen rozžeňte ten tmavý mrak(J4m) bych Eddě plouť moh ku pomoci(J4f) Ó hleďte jak můj žhavý ret(J4m) váš obraz zbožným dechem líbá(J4f) Co budu bez ní Mrtvý trup(J4m) a beze vody leklá ryba(J4f) Co budu bez ní bohové(J4m) Bez plachty koráb beze vesla(J4f) Ó rozžeňte ten tmavý mrak(J4m) by loď mne k Eddě k Eddě nesla(J4f) Umřela růže nejkrásnější na sto mil(J6m) a ode stonku mladý květ se odlomil(J6m) Umřela Edda nejkrásnější dívčina(J6m) a nezůstala bez slzy ni skála jediná(J7m) Vlhkem se skály vůkol všecky pokryly(J6m) jak změniť by se chtěly v smutné mohyly(J6m) Divokých husí roj nad nebem polétá(J6m) již odešla nám do jiného do světa(J6m) Žalostně bouře táhla nahém po skalí(J6m) a větry mořské smutnou píseň plakaly(J6m) Ty mořské vlny zčernaly jak bouří šlehány(J7m) a na lodích zříť prapory s odznaky Morany(J7m) Černé jsou prapory jak mořské bažiny(J6m) a černé jak ten vlas umrlé dívčiny(J6m) To její tělo z bílého jak mramoru(J6m) jak nepřirovnať ji božskému ke tvoru(J6m) To oko nevinné se více nezbudí(J6m) jak pro ni nezalkať soucitné ve hrudi(J6m) Ta jemná ruka víc k modlitbám nespne se(J6m) ta něžná noha víc nezbloudí po lese(J6m) Jak neželeť jak nervať sobě vlas(J5m) když nevrátí se nikdy nikdy více zas(J6m)

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1309. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Utonulé. (František Cajthaml-Liberté)
  2. Utonulý. (Adolf Heyduk)
  3. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  4. Splyň s mořem! (Jaroslav Vrchlický)
  5. Tobě. (Beneš Grünwald)
  6. MYTILÉNSKÉ RŮŽE. (Adolf Heyduk)
  7. ŽENÁM DOBY NAŠÍ. (Eliška Krásnohorská)
  8. Moře! (Růžena Jesenská)
  9. VI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)