TROSKY.

Irma Geisslová

Kde mnohý balvan sám tak leží v poli jak pobořená věž, sloup rozražený, jak pomník, pod nímž hlava nezabolí – pruh roviny tu náhle rozestřený a na něm vrch svou svěží hlavu zvedá, a na tom vrchu dvojitá ční skála, tak sšedivělá jako hlava děda, tak pevná jakž od věku k věku stála, a nepřístupná vskutku jako panna, a hrdá jak ti vladykové staří, jen oblaky a dravci oblétána a časem, jenž tu zubu svého maří. Hle, na těch skalách čněly věže hradu – jak ozubené svědčí zříceniny, ta dvojice tak svorně, u souladu si navzájem v klín hází svoje stíny, jak neznala by trpké oné báje, jež z Trosek podobou tu v jedno srůstá, je stálou známou dalekého kraje, jen někdy v mrak ji schová bouře pustá; tak Panna s Bábou po Čechách se dívá a pohledem svým různé city budí, ty děsí jak vidina zádumčivá, a jiné malebností k plesům pudí. Jest jako kathedrála dvojvěžatá, jak majáky dva nad skal, lučin, mořem, k ním hruboskalských kavek mračno chvátá, v jich osamělosť touží štvaný hořem, k té Panně, Bábě, jež se v žítí rvaly jak ve vranovských lesích šelmy divé, tak že když jedna zašla v hrobní dáli, též druhá, touhou ve dny hašteřivé! Jak dlouho ještě budeš budovati, ó lidstvo, pomníky svých vin a bludů v té půdě, kterouž slunce věčně zlatí a hřeje na ní květoplodnou hrudu!? Ať v jasné modři beránky jen plují, či příval stráně zemin sprostí naze, jak obrovské dva prsty pozdvihují se strmé Trosky jako ku přísaze... Ó Trosky, rcete mi, co přísaháte k té obloze, jež nad Čechami chmurnou? Snad Čechové že přece jedenkráte již porazí moc osudu tak spurnou? neb slibujete za nás, svému lidu a zemi, řeči, že zůstanem věrni, byť zkázy hrom nám zahřměl panychidu, byť zdrtili nás balvanové černí?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1189. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VLNA (František Serafínský Procházka)
  2. U strže. (Antonín Sova)
  3. Starý prapor. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Pod „Skalami“ (Ferdinand Tomek)
  5. Zámek nad mořem. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Písně u jezera. (Eliška Krásnohorská)
  7. ŽENÁM DOBY NAŠÍ. (Eliška Krásnohorská)
  8. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  9. Cesta byla rovná, ujetá a stálá, (Josef Holý)
  10. TO BOUŘÍ V DALEKU! (Antonín Klášterský)