Zda hodno žíti...

Rudolf Richard Hofmeister

Leb plna trudů, starostí, a v duši stíny a ještě v srdci naděje na život jiný A ještě oko zrosené se k nebi zvedá a ještě divou předtuchou se rdí tvář bledá... Toť trpká, děsná satyra, v níž smích je ďábla, že naděj ani v zoufalství nám neochabla... Že ještě chcem se v azur vznést, ve světel zřídla, když sami jsme si zdrtili v okovech křídla... Ó být sám sobě záhadou a neznat ani zda bůh či ďas, co v duši tvou se s šeptem sklání. – Být plánů pln a nevědět čím lidé žijí, zřít před vášní jak ve prachu se lidskost svíjí Své druhy vidět zanikat všednosti v bahně, kdy národ zapomíná cíl, kam pnul se drahně A bez ochrany synů svých kdy musí mříti vlasť ve příboji cizáctva – – zda hodno žíti?

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

674. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  2. XII. POD JEDNU PODOBIZNU. (Jaroslav Vrchlický)
  3. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  4. Zpátky! (Jaroslav Vrchlický)
  5. Žijte jen. (František Sís)
  6. PROSBA (Otakar Theer)
  7. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Náhle se zachvěje má duše (František Gellner)
  9. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  10. MRZÁK A KRÁSKA (Jiří Mahen)