Naději.

Rudolf Richard Hofmeister

Ó ještě znám tě, věř mi, věř, ty, která's bohů světlých dceř, mně ukrýváš se v šeř – Ač viděl jsem tě v žití svém již stokrát na oltáři mém mřít sledním plápolem... A ještě jednou chci na tvých se duší vznésti paprscích ve slunných oblacích. A ještě jednou rozkoš ssát a žárem divé touhy vzplát i žít a milovat – Až v žití mého peřeje tvá zář se zase usměje, Ó věčná naděje!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

158. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  2. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  3. 12. Přemítám o tvém osudu, (Josef Kuchař)
  4. Semper et ubique. (Jaroslav Vrchlický)
  5. MRZÁK A KRÁSKA (Jiří Mahen)
  6. MÁM ŘÍCI VÁM... (František Hais)
  7. V. Od chvil, co na loktech tě anděl vznes’ (Adolf Heyduk)
  8. Modlitba. (Julius Alois Koráb)
  9. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  10. Mé štěstí. (Xaver Dvořák)