PÍSEŇ LÁSKY.

Josef Rosenzweig-Moir

Park šuměl utajenou krásou a jaro vonělo. Podivné touhy zaťukaly mladistvé na čelo. Večera podjarního něha se parkem rozlila. Po měkkých stezkách chodívala ta dívka ztepilá. Tesklivě zněla její píseň večerní ve stíny. Zatoulala se do života jakoby z ciziny. V modravých očích plápolala neznámá záhada. Paprsky své v uložilo slunce, jež zapadá. Kdo za to teď zodpovídat, že v chvíli siesty mladému básníkovi vběhla náhodou do cesty? S vášnivou láskou rázem vzňatou mu klesla v objetí, vteřiny nesmírného blaha v něm zřela míjeti. Leč prchlo jaro, láska prchla, jak příliš luzný sen. Po noci přišlo šedé ráno. A muž byl nasycen. I z očí modrých ztratila se pohádka blouznivá. Písnička mládí zní dnes hořce a zvolna doznívá. V obskurní hospodě teď tančí, z očí zří hynutí. Sentimentální chvíle smutnou píseň vynutí: vadnu jak ta růže, mně nikdo nepomůže... Když večer heboučká svá křídla nad městem rozvěsí, vy, který jste život zlomil, zda vzpomenete si?

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

792. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na Růžovci. (Ferdinand Tomek)
  2. Z JARA. (Augustin Eugen Mužík)
  3. VYBRANÉ HNÍZDO. (František Kvapil)
  4. None (Emanuel Miřiovský)
  5. Mru bez tebe... (Rudolf Richard Hofmeister)
  6. JARNÍ VEČER. (Bohdan Kaminský)
  7. None (Otakar Červinka)
  8. SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. JDE OSUD SVĚTEM. (Josef Kuchař)
  10. PÍSEŇ. (Bohdan Kaminský)