JARNÍ VEČER.

Bohdan Kaminský

Je večer sladký, tichý, blouznivý. Kdes hlaholivý zvonek klekáním se rozzvučel a v tichu tajemném se modlí jako dítě nevinné; a do trávy se skryla fialka a noční růže naší zahrady tak opojivou vůní dýchají. Ten dech tak měkce hlavu obalí, jak dívčí skráně první lásky sen. A nyní měsíc, čist a tajůpln tak majestátně vyšel nad hory a jeho oko velké, zářící se dívá kol. – – A co teď vidělo: v dubové rakvi skráň tvou zsinalou a čelo jako kámen ztrnulé teď zulíbalo ještě naposled a zítra jen najde nový hrob kdes vedle staré, smutné cypřiše tam na pláni vesského hřbitova... Leč o tom nikdo neví, jen on sám... to jaro kolem neví o ničem a noční růže naší zahrady dál dýchají svou vůní opojnou... Je večer sladký, tichý, blouznivý.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

568. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na Růžovci. (Ferdinand Tomek)
  2. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  3. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. báseň bez názvu (Emanuel Miřiovský)
  5. Panoš. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Hořké sonety. (Xaver Dvořák)
  7. SVÉ SESTŘE, KDYŽ POSLALA MI POSLEDNÍ RŮŽE NAŠÍ ZAHRADY. (Bohdan Kaminský)
  8. VZPOMÍNKA Z ARKA. (Adolf Brabec)
  9. POD HVĚZDNÝM NEBEM. (Antonín Klášterský)
  10. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)