SVÉ SESTŘE, KDYŽ POSLALA MI POSLEDNÍ RŮŽE NAŠÍ ZAHRADY.

Bohdan Kaminský

To jsou ty květy naší zahrady(J5m) to je ten dech svou sladkou zná(J5f) to je ta v níž jsme sedali(J5m) když stráž anděl náš byl ješ s námi(J5f) A bývaly to chvíle předra(J5m) bez voněl tiše a ty květy rděly(J5f) se nachem čistým když v těch jarních snech(J5m) jsme v besídku si sedli osa(J5f) A večer tiše splýval po horách(J5m) a v každou hruď se tolik štěs lilo(J5f) šum stro táh chvěl se nad mi(J5m) a kle kdes v dáli hlaholilo(J5f) A jak ty že ší kol(J5m) mně zdá se že se s hůry na mne (J5f) ta jedna tvář tak láskou ří(J5m) ta skráň tak tesk dumči(J5f) Ó stíne dra co tvůj vel dech(J5m) a co tvé čelo chce teď u mne(J5f) co na skráni vlíd ruka tvá(J5m) a co tvé oko ovlhlé a dum(J5f) Ó že zase zase musím zřít(J5m) jak čelo tvé se stínem teskným ha(J5f) a jak jsi snila vel věč sen(J5m) a jak tvou rakev květy vystýlali(J5f) A jak s tím trpkým tichým úsměvem(J5m) v tom loži svém jsi bez pohnu spala(J5f) a jak k té rakvi ko vkládali(J5m) a tys jen tiše dál se usmívala(J5f) Kde je ta chvíle v zvo kvíle(J5m) když duly ty těž tvr hrudy(J5f) tvůj hrob prv travou zarůs(J5m) dál světem blou znovu syn tvůj chu(J5f) Teď čelo darmo v dlaň mi upa(J5m) nad květy mi pozdravem z té li(J5f) Dech ží kolem ale zdá se mi(J5m) jak divným tesknem v duši by mi ly(J5f) Ó sestro v té naší zahra(J5m) tam po zi no že pěsti(J5f) novým jarem kr rozkvetou(J5m) vždyť pod nimi kdes spí nám naše štěs(J5f)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

128. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘÍPITEK STÍNŮ. (Eliška Krásnohorská)
  2. VZPOMÍNKA Z ARKA. (Adolf Brabec)
  3. V pavillonu. (Bohdan Kaminský)
  4. NESMĚLÉ JARO. (František Taufer)
  5. KAPRADÍ (Beneš Grünwald)
  6. PSÁNO O DUŠIČKÁCH R. 1883. (Bohdan Kaminský)
  7. Hořké sonety. (Xaver Dvořák)
  8. JARNÍ VEČER. (Bohdan Kaminský)
  9. Příteli Fr. Prokešovi. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Rovina, rovina... (Růžena Jesenská)