NESMĚLÉ JARO.

František Taufer

Při radostech svých na své boly nezapomínáme, v dnech jasných vzpomínka se vrací v šeré noci zpět. Co přijde, nepřekvapí nás. Hned od včerejška zítřek známe. V nedůvěře se chvějeme, když o jaru nám říká pukající led. Polibky naše, květy nerozvité, umírají, když zaleknem se možného chladu krátkých ještě dnů. Hle, bystřiny už jarem zpívají a hrají: mne vidí ptáci opuštěného a tebe samotnu. Z objetí paže vyprostily se, kroky se náhle rozdělily, sám hledím na západ, když večer volá zvon. Tuším tě v dálce – – – Bloudíš jak přelud bílý a píseň tvoje jásavá se v dlouhý proměnila ston. Jdem, ty někde na jihu, já na severu, cestami, které bolestí jsou tisíckráte proklety. Smutky jak polibky tvé z náruče noci roztouženě beru, a ty smrt dýcháš s hořkou vůní mýtiny, té živoucí a rozekvetlé palety. Mraky jsou jako my: nekropí marně slzami. V jich stínu stejně jak v slunečním jasu jdem’. Planeta kvete – – – I naše slova nesmělými hoří barvami, když cestou slunce, hvězdy, zemi apostrofujem’.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

748. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Po letech. (Jaroslav Vrchlický)
  2. SVÉ SESTŘE, KDYŽ POSLALA MI POSLEDNÍ RŮŽE NAŠÍ ZAHRADY. (Bohdan Kaminský)
  3. KDOŽ Z TĚCH PTÁ SE? (Herma Pilbauerová)
  4. Totéž srdce. (Bohdan Kaminský)
  5. Druhá kapitola. (Josef František Karas)
  6. ÚSMĚV POSLEDNÍ. (Bohdan Kaminský)
  7. NÁŠ OSUD (František Šimeček)
  8. Jak žiji... (Bohdan Kaminský)
  9. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  10. XXXVI. Když mrazivý dech na podzim (Vincenc Furch)