PROBUZENÍ.

František Soldan

Za noci pozdní kdys, kdy nebylo lze bdíti, a kdy snů vábný květ se týčil před duší, jsem náhle vytušil, že kdos tu musí žíti – kdos, jehož jména duch můj zmdlelý netuší. A že ho ucítím, jak na mé city sahá a na záhonech snů mi šlape každý květ a z mysli jména rve, jež tak mi byla drahá a jež jsem myslel kdys – že nelze zapomnět. A odkuds z daleka, kde vždycky ticho bylo, to náhle zaznělo – co? – nevím rozluštit. Cos tajemného, co již velmi dávno žilo – – a šlo teď znova žít. – Ach, muselo to být.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

284. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MODLITBA ZA MRTVÉ. (Antonín Klášterský)
  2. A V TÉTO NÁLADĚ TAK SILNÉ, MILÉ DÍTĚ... (Ladislav Linhart)
  3. Snové. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Den bez tebe. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Atavismus. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Dnes... (Jaroslav Vrchlický)
  7. Své matce. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  9. VČERA JSI BYLA MOU... (Roman Hašek)
  10. PÍSEŇ TRAGICKÁ (Viktor Dyk)