XXII. Slunečnou alejí samotni prošli jsme spolu,

Antonie Menčlová

XXII.
Slunečnou alejí samotni prošli jsme spolu,
Slunečnou alejí samotni prošli jsme spolu,
na prazích stanuli růžových polí, nad vášní plameny, a v světlech tisícerých radostí my zřeli jsme bledé své stíny.
Slunečnou alejí samotni prošli jsme spolu, tak blízko sebe, že dech tvůj mé ovíval čelo i líce, tak blízko, že rty tvé se chvěly žízní polibků mých. Leč příliš vysoko byl pohár, jejž připravili jsme k hostině Života. Příliš slunečná byla alej, abychom bez uzardění mohli se dotknouti tesknících oltářů Smrti. A láska naše by zemřela, ustoupivši se slunečné aleje na cesty všední. U otevřených dveří Radosti zastavili jsme se a pohlédli si v oči. A míjeli jsme krásu měst zvoucí nás hýřivými barvami v svou nádheru, prošli jsme poušťmi tesknými marnými výkřiky beznaděje a smutku, prošli jsme zahradami, kde květy mrazivým dechem vichru skoseny padly v trávu, míjeli jsme posvátné ohně, jež vzplanuly na vysokých horách, v nocích bezhvězdných pochodně k slavnostem naší lásky. 29 Chrámy Tajemství vztyčovaly se na cestách našich, pro nezasvěcené zůstávajíce zakryty neproniknutelnými závoji, a pod silou zraků tvých zjevovaly nám zázračná světla úžasem schvacující. Jak ruce velekněze vznesly se ruce tvé v nejslavnostnějším žehnání na moji hlavu. Neuděsí mne plameny propastí ni nezvábí otravné vůně květů cizích zahrad. Jdu s tebou! Slunečnou alejí samotni půdemepůjdeme spolu! 30 OBSAH.
Ó, noci, promluvila’s7 Ó neodcházej, mystický milenče8 Odejděte z mého domu9 Krvavé vášnivé růže vyrůstají v tvém sadě10 Prchla jsem z rodné své země11 Nad Rudým mořem plynou v dál oblaky12 Vábila mne tajemná světla dálek13 Vyšla jsem na rtech cítíc políbení jara15 Tisíce dělnic přišlo, aby sklízelo zlatou tvou žeň16 Kde setkali jsme se, ó Záhadný?17 Ó Booze, tvé ruce nedotkly se mých18 Má Touha volala tě, ó Záhadný19 Chtěla jsem vyzpívat tobě v ohnivé písni své touhy20 Ty’s pro mne vystavěl svůj chrám, ó Staviteli21 Tvé sny chci vzrušit svým smíchem22 Nad temnými roklemi, kde stíny truchlících lkaly23 Šla jsem z tvých růžových polí24 Na květech Radosti jsem včera usínala25 My zhřešili26 Ó silný, zdaž nedal’s mne pít z magických pohárů vín?27 Ó dej mi pít, z křišťálových pramenů lesních!28 Slunečnou alejí samotni prošli jsme spolu29
E: až; 2007 [31]

Kniha Ruth (1920)
Autor Antonie Menčlová