OKAMŽIK.

Josef Lukavský

Takové jarní odpoledne je jako pouhý okamžik, jak motýl, který na květ sedne a prostorem zas letí v mžik, jak skřivánkova píseň v poli, jež tryskne a hned dohlaholí – tak s námi je to, moje milá, a budiž za to nebi dík. Ta láska, která nešediví a nezná unavení chvil, ta v lidském srdci koná divy a stále ukazuje cíl, nádherná, krásná, věčně nová, vždy svěží pel v svém božstvu chová a člověk sní vždy marně, aby jí jednou celou uchvátil. Slož v mosaiku ty chvíle všecky a poznáš, že to celý věk – tak milý, jako úsměv dětský, tak moudrý, jako nadčlověk – to proto, že jsme všecko dali a bez výhrady milovali pro lásku samu, v níž je skrytý jed smrti, jako žití lék.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

301. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Stanislav Mráz)
  2. V bezvětří. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XXV. Nové jaro klíčí ve mně, (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Stanislav Mráz)
  5. X. Já lesem šel, v své duši pouze tebe... (Jaroslav Vrchlický)
  6. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  7. XVIII. (Jaroslav Vrchlický)
  8. 1. Půda vlasti. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. STRÓPHY O LÁSKY NEVINNOSTI. (Stanislav Mráz)
  10. II. DLE KNIHY RUTH. (Jaroslav Vrchlický)