Z nás každý má nějaká přání(J4f)
a každý z nás by něco rád(J4m)
i nechci tudíž ani zdání(J4f)
jediná výminkou být snad(J4m)
Jsemť tak jak ostatní jsou děvy(J4f)
a skromnost hlavní mojí ctnosti(J4f)
a proto jak má slova jeví(J4f)
nepřeju si než maličkosti(J4f)
Já píšu ráda znělky básně(J4f)
a verše daří se mi dosti(J4f)
píšu prý spěšně rychle krásně(J4f)
leč přec mi schází uznalosti(J4f)
Myšlenkou jen se ukonejším(J4f)
když vyslovím co bych si přála(J4f)
abych se aspoň při nejmenším(J4f)
tak Karolinou Světlou stala(J4f)
Když vidím bohaté ty dámy(J4f)
jen v sametu a hedvábí(J4m)
a na nich zlata celé krámy(J4f)
kterak tu pyšně rozpráví(J4m)
tu zdá se mi že také žití(J4f)
by nedalo moc namahání(J4f)
že dovedla bych též tak býti(J4f)
jen kdyby vzešlo moje přání(J4f)
a kdybych svému k potěšení(J4f)
abych to zcela zkrátka děla(J4f)
jen aspoň hotového jmění(J4f)
tak malý milionek měla(J4f)
Pak ještě k této maličkosti(J4f)
bych chtěla míti po vše časy(J4f)
pro ozdobu a ku radosti(J4f)
též trochu půvabu a krásy(J4f)
Ženicha k tomu švarného(J4m)
jenž byl by sličný spanilý(J4m)
a k tomu srdce věrného(J4m)
bych chtěla míti rozmilí(J4m)
Toť není přece tuze mnoho(J4f)
co mé si přeje srdíčko(J4m)
a proto doufám pevně toho(J4f)
že v skutek vzejde všecičko(J4m)
Jak skromná jsem tu sami zříte(J4f)
a proto také za to mám(J4m)
že zajisté mi nezazlíte(J4f)
zjevím li ještě něco vám(J4m)
co bych si přála ode všech(J4m)
při řeči svojí ukončení(J4f)
a posledních tu při slovech(J4m)
všeobecného pochválení(J4f)
jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí
434. báseň z celkových 1413
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
40. Jiní snadno vyvýšiti znají
(Jan Kollár)
-
LIDKA.
(Václav Hanka)
-
36. Když jsem Ti druhdy k svátku přál,
(Josef Uhlíř)
-
VI. Tak nekonečně, drahá, nekonečně
(Adolf Heyduk)
-
(Ženich nevěstě.)
(Emanuel Züngel)
-
IV. Velectěná slečno, drahá učitelko naše!
(Herma Pilbauerová)
-
33 Dámě nejvýš uctívané
(Jan Evangelista Nečas)
-
Nehezká.
(Šebestián Hněvkovský)
-
O Běle na známé.
(Šebestián Hněvkovský)
-
Co asi říkáš písním mým,
(Jaroslav Vrchlický)