Co bych si přála.

Hynek Grunert

Z nás kaž ja přá(J4f) a kaž z nás by co rád(J4m) i nechci tudíž ani zdá(J4f) jedi minkou být snad(J4m) Jsemť tak jak ostatní jsou vy(J4f) a skromnost hlav mo ctnosti(J4f) a proto jak slova je(J4f) nepřeju si než maličkosti(J4f) šu da znělky bás(J4f) a verše daří se mi dosti(J4f) šu prý spěš rychle krás(J4f) leč přec mi schá uznalosti(J4f) Myšlenkou jen se ukonejším(J4f) když vyslovím co bych si přála(J4f) abych se aspoň při nejmenším(J4f) tak Karolinou Světlou stala(J4f) Když vidím boha ty my(J4f) jen v sametu a hed(J4m) a na nich zlata ce krámy(J4f) kterak tu pyš rozprá(J4m) tu zdá se mi že ta ži(J4f) by nedalo moc nama(J4f) že dovedla bych též tak ti(J4f) jen kdyby vzešlo moje přá(J4f) a kdybych svému k poše(J4f) abych to zcela zkrátka la(J4f) jen aspoň hotoho jmě(J4f) tak ma milionek la(J4f) Pak ješ k této maličkosti(J4f) bych chtěla ti po vše časy(J4f) pro ozdobu a ku radosti(J4f) též trochu vabu a krásy(J4f) Ženicha k tomu švarho(J4m) jenž byl by slič spani(J4m) a k tomu srdce věrho(J4m) bych chtěla ti rozmi(J4m) Toť ne přece tuze mnoho(J4f) co si přeje srdíčko(J4m) a proto doufám pev toho(J4f) že v skutek vzejde všecičko(J4m) Jak skrom jsem tu sami zříte(J4f) a proto ta za to mám(J4m) že zajis mi nezazlíte(J4f) zjevím li ješ co vám(J4m) co bych si přála ode všech(J4m) při řeči svo ukonče(J4f) a posledních tu při slovech(J4m) všeobecho pochvále(J4f)

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

434. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 40. Jiní snadno vyvýšiti znají (Jan Kollár)
  2. LIDKA. (Václav Hanka)
  3. 36. Když jsem Ti druhdy k svátku přál, (Josef Uhlíř)
  4. VI. Tak nekonečně, drahá, nekonečně (Adolf Heyduk)
  5. (Ženich nevěstě.) (Emanuel Züngel)
  6. IV. Velectěná slečno, drahá učitelko naše! (Herma Pilbauerová)
  7. 33 Dámě nejvýš uctívané (Jan Evangelista Nečas)
  8. Nehezká. (Šebestián Hněvkovský)
  9. O Běle na známé. (Šebestián Hněvkovský)
  10. Co asi říkáš písním mým, (Jaroslav Vrchlický)