POLEDNÍ SETKÁNÍ

Božena Benešová

Les voní výšinou, je za ním moře světla, již na nás zlato střásá smrk i buk... Ta všechna záře do srdce mi slétla, když se sluncem se ve tvých očích střetla teď zrak mám horoucí, sluch napiatý jak luk. Víš, celé mládí jak bylo osamělé?! Víš, co je čekání den ze dne? Každý den! nemám přítele, tož nemám Spasitele! Však smutek nemohu již napnout víc a déle... Tvé slovo na horách nechť praví: Vykoupen! Je obzor daleký, les ustoupil mu tiše, je vrchol bez stínů, je slunce beze clon... Je konec samotě, neb dnes je konec pýše. srdce rozumí: to polední je výše, srdce spasené hlaholí jak zvon!

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

308. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dnes slunce žhne... až bolí z toho oči. (Viktor Dyk)
  2. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  3. Harmonie. (Adolf Brabec)
  4. LXXIX. Již ve vísce mezi bory (František Ladislav Čelakovský)
  5. Ó, život padá... (Růžena Jesenská)
  6. Zvony. (Rudolf Bort)
  7. Uetikon. (Viktor Dyk)
  8. BALLADICKÝ MOTIV (Viktor Dyk)
  9. TEN NEPOCHOPIL... (Antonín Klášterský)
  10. SAMOTA. (Karel Červinka)