Snad odpustím, až u mých dveří stanou

Božena Benešová

Snad odpustím, až u mých dveří stanou Snad odpustím, až u mých dveří stanou
tři rejtaři, zbroceni krví, s namířenou ranou, s vyceněnými zuby, hladoví ohaři. A jeden řekne: Konec nese ti má karabina. Kdo ve jménu otce nechtěl želeti, ať umře ve jménu syna. A druhý řekne: Zástup myšlenek se rozptýlí, až purpurové krve pramének se s černou duší k peklu nachýlí. A zuby vycení dva černí rejtaři, vycení zbraň. Ten, kdo lál životu již v podjaří, i ledy teď na mrtvé zemi haň. 186

Kniha Verše (in Dílo Boženy Benešové, svazek 1) (1938)
Autor Božena Benešová