SLOKY O DLOUHÝCH VEČERECH

Božena Benešová

SLOKY O DLOUHÝCH VEČERECH
Zákeřná bolest, dravá, však tichá, zbyla mně po dnech horečně žitých, do chladu nyní z hluboka dýchá a šero táhne v konturách slitých. Den za dnem padá do něho zdlouha, řetěz jich roste, hadem se vine, vzpomínky drahé, přání i touha v objetí jeho bezmocně hyne. Zapadlo všechno, smích už i slze, otráven sen můj i jeho pýcha... Vymkla se pouze, lstivě a drze, zákeřná bolest, dravá, však tichá. 212

Kniha Verše (in Dílo Boženy Benešové, svazek 1) (1938)
Autor Božena Benešová