PŮLNOC U ŘEKY

Božena Benešová

PŮLNOC U ŘEKY
Spí nad krajinou truchlivou, kde není rusalek ni vil, svit znaveného měsíce jak hlídač, jenž bdít nechce, po zakalené hladině svou ostražitost roztříštil, a bílý oblak, úlisný, pak přemohl ji lehce. V ruch dráždivý, v lesk nesvětský, se rázem mění povrch vod, jak promlčená tajemství by z hlubin překypěla a jak by duchů mátožný a mihotavý chorovod zde hledal v pozdní lítosti svá odhozená těla. 242

Kniha Verše (in Dílo Boženy Benešové, svazek 1) (1938)
Autor Božena Benešová