MOMENTKA

Božena Benešová

Jde úzký chodník středem luk a po něm slovácký jde kluk, jde, jeho nohy – koček pár – neslyšně vejdou v pal a žár. Jdou zvolna, nehledají stín, nestanou ani u vrbin, až zarazí je bílý plot – polední slunce v středu vod. Nad bílou řekou bílý třpyt, plátěnek bílých bleskný kmit, a již pár koček skočí v kruh a z běli plaší tisíc duh.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

135. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOC V MĚSTĚ. (Karel Babánek)
  2. ODĚSSA (Josef Svatopluk Machar)
  3. XXI. VZPOMÍNKA (Josef Svatopluk Machar)
  4. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  5. PTÁK. (Sigismund Bouška)
  6. DOJEM. (Viktor Dyk)
  7. Hřbitov v Pise. (Antonín Klášterský)
  8. Den v říjnu. (Růžena Jesenská)
  9. Ospalá píseň. (Antonín Sova)
  10. O jedenácté hodině. (Josef Svatopluk Machar)