Vzpomínka

Karel Horký

Vzpomínka
V můj pokoj často zavane dech polí, kde pek jsem kdysi s kluky brambory, a hajnému, jenž chtěl nás vyhnat holí, jak vyplázli jsme jazyk na vzdory. V můj pokoj často zavane ta vůně, ta vůně mládí, které zkrotil mrazík, a člověk někdy žhavou touhou stůně, zas jako tenkrát vypláznouti jazyk... Kus komiky je v podivném tom přání a leckoho snad k úsměvu to nutí, leč ruku k srdci, pěkně beze lhaní: Co dal by mnohý za to vypláznutí? V můj pokoj často zavane ta vůně, mdlá vůně nati, čerstvých bramborů. Ach, dětství leží dávno na dně tůně, však bubliny se derou nahoru... 25

Kniha Pozdní shledání (1948)
Autor Karel Horký