Nápis na nápisy.
Člověk má své zvláštnosti!
Jeden za štít na své domy,
Lidské volí vlastnosti:
Věrnost, lásku, dobrotu,
Lásku, bodrost, krásotu;
Druhý opět stromy:
Lípu, topol vysoký,
Jedli, dubec široký;
Třetí volí květiny,
Všelijaké byliny:
Lilii neb rezedu,
Růži, mák i lebedu;
Ten zas ptákům přeje:
Orel, čížek, čáp i hus,
[3]
Skřivan, slavík, vrány kus
Na domě se skvěje;
Onen obilíčko seje:
Žito, oves, pšeničku,
Ječmen aneb rosičku;
Tam je opět dravců shon:
Lev a tygr, velbloud, slon;
Onen volí osoby
Obojího pohlaví;
Ten zas divné nádoby
Na své domy postaví;
Ještě jiný pojmenuje
Dům svůj: U císaře, krále;
Onen ho zas uvěnuje
Štěstí, cti a chvále;
Posléz také města volí,
Nebetyčné hory, doly,
Lesy, kopce, doliny,
Praneznámé krajiny.
A tak si domácí páni
Domy křtí dle libosti,
Každý dle moudrého zdání
Vyhoví své zvláštnosti.
4
Mnoho domů ale stojí,
Jimžto jméno chybí,
Jiné mají zase dvojí –
Jak se komu líbí.
Já pak tyto nápisy
Sesbíral i znaky,
Šotek mi je jakýsi
Strkal stále v zraky,
Kdykoli jsem beze cíle
Ulicemi bloudil,
A tak jako z dlouhé chvíle
O ledačem soudil;
Tak ty řádky povstaly,
Beze všeho cíle,
Leda aby zahnaly
Trochu dlouhé chvíle.
Kdo však v této směsici
Po urážce slídí,
Sotva nažne pšenici,
Jenom slámu sklídí. –
Hledejtež si přátele!
S tím vás z domu pouštím;
Kdo vás trochu přemele,
5
Napřed mu odpouštím.
Buďtež lásce oddáni,
Mozku mého skřivani!
Snad vás láska doprovodí!
Kdo hledá vlas na dlani,
Ať vás trochu pohaní;
Moudrá hana neuškodí.