Nešťastný Vít.
Neštěstí je hořký host!
Koho jednou sklíčí,
Kamenný s ním spadne most,
Všechno se mu zpříčí.
V takovéto nehodě
Najdeš pana Víta;
Osud ním co na vodě
Bouře lodí zmítá.
Vloni koupil hospodu,
Scházely tam sklepy;
Syn mu zemřel v porodu,
Druhý zůstal slepý;
V městě ho vždy potkalo
Pouhý klam a zmatek,
Odtud jej to lákalo,
Venku koupil statek;
Zde však jako náhodou
Stejně se mu vedlo:
Louky stály pod vodou,
Osení mu zbledlo;
48
Obilí když sklidil,
Shořela mu stodola;
Pacholek jej šidil,
Okradli jej do hola.
Koráby si koupil,
Po moři se plavil:
Loupežník jej zloupil,
Nic mu nezůstavil;
Zemřela mu paní,
Slepý syn mu zemřel;
Nechal bědování,
Světu pak odemřel.
Do pustiny zašel,
Chtěl být poustevníkem,
Kajícím hříšníkem:
Jeskyni nenašel.
Lesem, pouští bloudil,
Ku skále zabloudil;
Hle! tu jedle vysoká,
Pod ní propast hluboká;
Z větví houžev spletl Vít,
Na níž se chtěl oběsit;
Když pak noc již zatmělá
49
Zraky jeho obstřela,
Dech se mu již krátil:
Praskla větev zpukřelá,
Vítr jej zas zklátil.
Neštěstí je hořký host;
Koho jednou sklíčí,
Kamenný s ním spadne most,
Všecko se mu zpříčí.