Hvězda.

Matěj Havelka

Bez naděje tma se zdála Krýti srdce prostoru, Jen temných snů duha hrála Na touhy mé obzoru. Ukvělený, zapomnělý Hleděl jsem do Vltavy, Jakby zraky skoumat chtěly Proudu šepot dumavý. Náhle vzešla hvězda krásná, Ve spanilém úsvitu, Nade všecky milojasná, Na nebeském blankytu. Rozblažený sladkým chvěním Pozdvihnu svůj plachý zrak, A jak anjelským zjevením Je teď srdci na opak. Co dřímaly, slasti všecky Probudil mi lásky blesk, A můj život mládenecký Netíží žal ani stesk.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

224. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tvé. (Růžena Jesenská)
  2. PŘI MĚSÍČKU. (Miloš Červinka)
  3. Varoň. (Antal Stašek)
  4. Když melancholie (Vincenc Furch)
  5. CESTOU (Čechoslav Ostravický)
  6. 9. Na mne zpomínka co hvězda (Václav Bolemír Nebeský)
  7. 4. Kde asi jednou schrána moje (Josef Kuchař)
  8. TOUHA PO VZDÁLENÉ. (Václav Věnceslav Ráb)
  9. Její obraz. (Matěj Havelka)
  10. 43. Klam. (Jan Slavomír Tomíček)