Hrůza.
Náhle nechať slunce zhasne
A popelem rozpadá,
Ať zrcadlo luny jasné
Ztlí co troudu hromada;
Ať vyhasnou hvězdy skvělé,
Vše světlo ať pomine,
Hrůza ať se rozestele
Po vší světa krajině;
Černá tma ať smrtí dusí,
Co si hrálo životem,
Že v shnilinu klesnout musí
I to trní za plotem.
Všaký tvor ať dusí smrtí
Beznadějná, děsná noc,
Až zoufalstvím sám se škrtí
V divém nářku o pomoc. –
Do takové hrůzy pekla
Dala bys mne pochovat,
Kdybys má milenko řekla,
Že mne nechceš milovat.
13
Bez tvé lásky svět mi kryje
Hrůzyplné utmění,
Láskou tvou má duše žije
Ve růžovém rozdnění.