Hrůza.

Matěj Havelka

Náhle nechať slunce zhasne A popelem rozpadá, Ať zrcadlo luny jasné Ztlí co troudu hromada; Ať vyhasnou hvězdy skvělé, Vše světlo ať pomine, Hrůza ať se rozestele Po vší světa krajině; Černá tma ať smrtí dusí, Co si hrálo životem, Že v shnilinu klesnout musí I to trní za plotem. Všaký tvor ať dusí smrtí Beznadějná, děsná noc, Až zoufalstvím sám se škrtí V divém nářku o pomoc. – Do takové hrůzy pekla Dala bys mne pochovat, Kdybys má milenko řekla, Že mne nechceš milovat. Bez tvé lásky svět mi kryje Hrůzyplné utmění, Láskou tvou má duše žije Ve růžovém rozdnění.

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

540. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)
  2. POMNĚNKA NA HROBĚ KARLA HYNKA MÁCHY. (Karel Sabina)
  3. PROSBA. (Karel Sabina)
  4. POSLEDNÍ SLAVÍK. (Karel Sabina)
  5. PÍSEŇ KLÁŘINA. (Karel Sabina)
  6. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)
  7. Při bouři. (Eliška Krásnohorská)
  8. None (Václav Vojáček)
  9. ÚTĚCHA. (Karel Skřivan)
  10. NA POPRAVIŠTI. (Karel Hynek Mácha)