PROSBA.

Karel Sabina

Osvěcujte, hvězdy, smutnou dráhu mou, Cestou bych nebloudil věčně ztemnělou; Nocí by pozemskou vzhled roznícený Domov touhy svoji zřel osvícený. Osvěcujte, hvězdy, stopy tajemné, V temnu bych neminul povolání své, By duch omámený sprostou všedností Zemi nekořil se hnusnou podlostí! Osvěcujte, hvězdy, nebes plameny Ducha, temnotě by pozůstavený Životem nebloudil; jasností by svou Dědinu ozářil v stínu chovanou!

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

276. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ KLÁŘINA. (Karel Sabina)
  2. Smutná hvězda. (Berta Mühlsteinová)
  3. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)
  4. ÚTĚCHA. (Karel Skřivan)
  5. NÁMĚSÍČNÍK. (Karel Sabina)
  6. Hrůza. (Matěj Havelka)
  7. XXX. Tesknota. (František Matouš Klácel)
  8. POMNĚNKA NA HROBĚ KARLA HYNKA MÁCHY. (Karel Sabina)
  9. NEOŽELENÝ. (Karel Sabina)
  10. ZPĚVCŮV RÁJ. (Karel Sabina)