Malba.

Matěj Havelka

Kdybych uměl malovati, Milenku bych maloval; Věkem krásy květ se tratí, Tak bych si jej uchoval. Namaloval bych jí líčka, Na sníh z růže okrasu A pod čtveračivá víčka Očka s chrpou v zápasu. K tomu malinové rtíky Nastrojené k úsměvu, Vítězné to půvabníky Objímavých výjevů. Vlasy husté bych po šíji Rozpustil až na patu, Jak se větřík v nich províjí V laškujícím pochvatu. Předek zahalil bych všechen Do jemného závoje, Jak vzhůru a dolů dechem Hrá nemaje pokoje. Tak by byl co nejvěrněji Obraz její malbou dán; Jediný však pohled její Za sto maleb neprodám.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

364. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Poslední květy. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Ó, KDE JEN VIDÍM RŮŽI – (Josef Václav Sládek)
  3. KVĚTINY. (Emanuel z Čenkova)
  4. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  5. Co velkého kdy člověk vykonal... (Růžena Jesenská)
  6. Přijď lásko! (Antonín Klášterský)
  7. Pohádky. (Adolf Heyduk)
  8. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. RŮŽE. (Josef Václav Sládek)
  10. Král – žebrák. (Adolf Heyduk)