7. Žel, komu se šťastně zasednouti

Matěj Havelka

7.
Žel, komu se šťastně zasednouti Žel, komu se šťastně zasednouti
 V plzeň statků světských podaří, Že se marným dýmem dá odouti, Jenž mu mysl pýchou napaří. 102 Což mníš, štěstí plod že tvé jest síly? Sveřepý ti vzejde pýr a mech, Nežehná-li Bůh tvé skromné píli, By zúrodnil setbu jara dech. Všeho, co máš, Boha dárcem zova, Věrně na mysli měj pravdy slova: S pýchou hlouposť, rodná sestřice A za nima chodí palice.

Kniha Básně (1873)
Autor Matěj Havelka