7. Žel, komu se šťastně zasednouti

Matěj Havelka

Žel, komu se šťastně zasednouti V plzeň statků světských podaří, Že se marným dýmem dá odouti, Jenž mu mysl pýchou napaří. Což mníš, štěstí plod že tvé jest síly? Sveřepý ti vzejde pýr a mech, Nežehná-li Bůh tvé skromné píli, By zúrodnil setbu jara dech. Všeho, co máš, Boha dárcem zova, Věrně na mysli měj pravdy slova: S pýchou hlouposť, rodná sestřice A za nima chodí palice.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

532. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Je setby čas. (Jan Pelíšek)
  2. K MILÉ (František Šimeček)
  3. MODLITBA (Richard Weiner)
  4. ŽEŇ METODĚJOVA (František Odvalil)
  5. Rodné brázdy v šíř i v dál... (Josef Václav Sládek)
  6. Z PAMÁTNÍKU JAR. VRCHLICKÉMU českými umělci do Domažlic poslaného k obrazu V. Olívy. (František Serafínský Procházka)
  7. Mému Iljuškovi, jenž zrodil se za jarní bouře. (Josef Pachmayer)
  8. I. Zas nové jaro zří mně do světničky – (Rudolf Pokorný)
  9. Nebojte se, málověrní! (Vilém Ambrož)
  10. Na břehu Lužnice. (Bohuslav Květ)