Vlast.
Ty můj bystrý, vraný oři!
A ty pádná šavlice!
Náš svazek nic nerozboří,
My jsme pevná trojice.
My přisáhli sobě lásku:
Jakkoli se bude dít,
V skalopevném tomto svazku
Pro vlast budem žít i mřít.
Však kde leží vlast, ta máti,
Při níž věrně budem státi?
U Vltavy na sta věží
Vzhůru pne se k nebesům;
16
Labe zpěvným proudem běží
Z hor ku vinným okresům.
V sadě vonná květe růže,
Lípa libý lije chlad,
Krásnější ráj být nemůže:
Znáte zem tu plnou vnad?
Život pro zem Českou dáme, –
Vlast však rozsáhlejší máme.
Přes Hanu viz v modré dáli
Kraj, kde bydlí chrabrý Lech,
Na Inně ty strmé skály,
Révohojný Enže břeh,
Ty Šťávnické zlaté báně,
K jihu až po Sedmihrad,
Pobratimské Sávy pláně,
Luka, jež zalívá Pad:
Vše ty kraje za své známe,
Tak rozsáhlou vlast my máme.
17
Od Siného moře břehů,
Z niv Dunajských, z Krušných hor,
Od Tater, od Alpských sněhů
Hrne se nás zbrojný sbor.
Každý jinde nacházíme
Domov svůj a rodnou chýš:
Vlast však všickni jednu ctíme,
Tu Rakouskou krásnou říš.
Rakousko ta vlast, ta máti,
Při níž věrně budem státi.
18