Krásná dcero českých luhů,

Karel Havlíček Borovský

Krásná dcero českých luhů, Krásná dcero českých luhů,
 z osamělé stolice ti tluče dobré srdce osamělého. – Víru novou, jiné náboženství učily ho blesky zraků tvojích: za nebe nic víc nežádá, než by tvé a jeho srdce vedle sebe tloucti směly, by se tváře tvá a jeho v jednu bytnost jednou slily. – Ejhle, když se v chrámě modlím, tys můj oltář, tys má knížka, na tvou tvář jak padne zrak můj, hned se k nebi vzhůru zdvihá. Dcero Slavie, ach, nepovrhuj mluvou naší, slavskou mátí, nezneucťuj rty nebeské slovem cizím, slovem vrahů našich: meč mi v srdce ženeš a to srdce tvé jest víc než moje! 125

Kniha Básnické dílo (1950)
Autor Karel Havlíček Borovský