DUMKA NA BATELOVSKÉM VRCHU

Karel Havlíček Borovský

Umírá slunečko, umírá, když padá za hory do Němec, umírá: Šumava naše zkrvácená toužebně za sluncem do Němec pozírá. Klekání nad námi doznívá, klade se na věky do hrobu vlast šírá: od řeky k řece, z hrada k hradu mlha se smutkovým závojem prostírá. Umírá národ můj, umírá, anjelé strážce uletují, umírá: života knihu lidu mému Hospodin na věky, na věky zavírá. Poslední vlasti syn v ruinách zoufaje lýru svou o stěnu opírá: žalozpěv dozněl, se zdí padá za vlastí do hrobu pěvec sám i lýra. Umírá, umírá, umírá, již padá za hory do Němec, umírá: Šumava naše zkrvácená toužebně za sluncem do Němec pozírá.

Patří do shluku

polák, polský, maďar, maďarský, uhersko, srb, uherský, varšava, rus, polsko

169. báseň z celkových 288

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLEZSKÉ ELEGIE. (Josef František Karas)
  2. [Mezi znělku 229. a 230.] V letu tomto nové vidění zdá (Jan Kollár)
  3. K urážkám českého národa ve sněmovně Národního shromáždění v prosinci r. 1925. (Bohuslav Květ)
  4. Dumka. (Vincenc Furch)
  5. POSLEDNÍ BOJE BALTICKÝCH SLOVANŮ. (Vincenc Furch)
  6. 175. Vstaňte vzhůru, o vy sedmispáči (Jan Kollár)
  7. STARÁ PÍSEŇ (Karel Havlíček Borovský)
  8. Sonet z Alp. (Josef Svatopluk Machar)
  9. 254. Když tak po všech místech znamenitých (Jan Kollár)
  10. Historie – kraj to velkolepý, (František Sušil)