Poznání sebe samého.

František Vladislav Hek

V tichosti uplyne věk a hodina smrti se loudí, světlo života hasne již a šediny hlavy k zemi se klonějí; znáť ale nikdo chudého nechce, jediné on sebe sám. – Tam leží nemocný boháč, navzdory věku však neb zmařené životní síle lékaře ku pomoci hned svolali – báli se smrti. Musil zemříti, s tím však rozdílem, jeho že všickni znali; však on sebe, co živ byl, dokonce neznal.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

mína, milko, mílek, jinoch, kárat, zpěvec, úsměch, třesoucí, rákos, apollo

127. báseň z celkových 166

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Věčnosť. (Josef Wenzig)
  2. SLOKY (Antonín Sova)
  3. Svatba na Slavětíně. (Jan z Hvězdy)
  4. IN MEMORIAM S. Č. (Viktor Dyk)
  5. Mladá žena. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  6. 1. Do hlubokých s břehu vod pacholátko upadlo, (František Sušil)
  7. Válka. (Josef Krapka-Náchodský)
  8. 607. Ještě více sem se zadivila (Jan Kollár)
  9. VĚRNOST JINOCHA. (Karel Sabina)
  10. XI. Karel Veliký. (Augustin Eugen Mužík)