Soužení.

František Vladislav Hek

Vidíme každého dne, že zlostník bližnímu skutky přivlastňuje, k nimž sám toliko způsoben jest. Vlastní míra nám tak slouží častěji k tomu, bratra že našeho měříme nepříslušně. Zloděj sedícího jen na humně vida, již křičí: Krade!“ – protože sám na jeho místě by krad; spatří-li veselý pták, že mládenec hovoří s dívkou, na srdce vstupuje mu nečisté myšlení hned; bídník srdce lakomého, ten bohatý žebrák, čeho si nepřeje sám, bližnímu nepřeje též. Ubohý! myslí si snad, že všudy je lakomost doma. Lakomost? – Aj! vždyť jest pravé to hospodářství!“ Hospodaři, jak bys mohl! však nesužuj bratra, nemysli o něm hůř, nežli si mysliti máš; nevynášej soud, leč poznáš příčiny skutku. Hlavní pravidlo jest: Všeliké křivdy se střež!! – Kvapný v rozsouzení lid křivý a nepravý často nad bližním vynáší soud bez všeho přesvědčení.

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

134. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (František Matouš Klácel)
  2. Mé smejšlení. (Václav Stach)
  3. N. XX. Na Učitele. (Jakub Jan Ryba)
  4. Křepelka a škřivánek. (Bohuslav Tablic)
  5. 12. Měkce na pohovce sladkých zvyků (Matěj Havelka)
  6. Návrat. (Matěj Pěvoslav Havelka)
  7. Otázky z strany nového veršovství. (Václav Stach)
  8. Sen. (Pavel Josef Šafařík)
  9. NA RANNÍ. (Vítězslav Hálek)
  10. 260. Probatum. (Jan Petr Jordan)